Oliver Wine

V tuto dobu, kdy už s klidným srdcem mohu říci, že jsem tělo vyčistil od alkoholu, tak mi to do sebe začíná všechno zapadat. Neznám zcela přesné příčiny “PROČ” jsem tomu propadl. Ale už alespoň vím, proč tohle píšu. Není to pro mě, je to pro všechny mladé lidi, kteří se denně brodí sračkama. Je to pro lidi, kteří nevědí, jak dál. Je to pro naší generaci Z jako důkaz, že je něco špatně a je potřeba s tím něco dělat. Je to zároveň i můj odkaz, kterej doufám, že tu po mně nějakou dobu zůstane. Už vím, že cítím potřebu opět lidem pomáhat. Chci, aby věděli, že nejsou sami, že nezažívají jediní problémy a že opravdu sáhnout si na život není jediné logické řešení. Jediné řešení je každý den bojovat ať už se může zdát boj ztracený, tak ale bitva ještě neskončila. Chci propojit tyto lidi, kteří si nevědí rady, jak dál. Chci, aby si naše starší generace uvědomila, před jakým závažným společenským problémem stojíme.

Být či nebýt? Žít či zabít? To je oč tu kurva běží! Takže se proberme z toho nablejskaného pozlátka, že všechno je v pořádku, když sakra není.

Kdyby to bylo v pořádku, tak by psychologové a psychiatři neměli obsazeno na rok dopředu. Kdyby vše bylo v pořádku, tak by nebylo ročně jen v České republice více sebevražd, než úmrtí při autonehodách. Hlavně že si ukážeme prstem na bezohledné řidiče. Kdyby bylo vše v pořádku, tak bychom nemuseli denně otevírat další přihrádku plnou pilulek, abychom mohli mezi lidi. Kdyby bylo kurva všechno v pořádku, tak tohle nasranej nepíšu a nevydávám na vlastní náklady, protože vydavatelství chtějí vydávat pouze pseudosračky o sexu, aby staré paničky měli co číst. Tyhle řádky nejsou určené jim. Jsou určené tobě, mladý čtenáři. Nedus v sobě veškerou bolest a tíhu rozesraného světa. Jednej. Bojuj. ŽIJ!